Studijní programy

Prezenční bakalářské studium se standardní dobou studia tří let. Hlavním cílem bakalářského studia Aplikované geografie je poskytnout ucelené vysokoškolské vzdělání v geografických vědách z oblasti fyzické a humánní geografie, z metod a technik geografického zpracování dat včetně GIS-metod kartografické prezentace dat a tím připravit absolventy pro konkrétní praktickou činnost se zaměřením na problematiku přeshraniční spolupráce v řízení krajiny a řešení jejich problémů z geografického hlediska např. hygieny, dopravy, mapování na lokální úrovni či problémů migrace. Díky těmto teoretickým základům lze studenty naučit komplexnímu geografickému chápaní složité reality krajinné sféry jako komplexu přírodní a sociální složky a schopnosti komunikace se specialisty z příbuzných oblastí. Program je zaměřen na výuku nejmodernějších metod geografického výzkumu a geoinformačních technologií. Studenti se naučí připravovat samostatně geografická řešení každodenních problémů ve veřejné správě a samosprávě, v nevládních organizacích i soukromých firmách. V neposlední řadě je cílem připravit studenty tohoto studijního oboru pro navazující magisterský stupeň studia geografie na různých univerzitách. Ambicí katedry je v nejbližších letech získat akreditaci pro magisterský stupeň programu Aplikovaná geografie.

Absolvent má komplexní geografické vzdělání o procesech a interakcích probíhajících na Zemi a propojení přírodní a člověkem vytvořené sféry. Má praktické zkušenosti z práce s geografickými informačními systémy, s přípravou a řešením fyzickogeografických a přeshraničních projektů. Absolvent má možnost rozvíjet dvě hlavní profilace: fyzickou geografii s důrazem na biogeografii, sociální a ekonomické geografie a regionální a politická geografie s důrazem na regionální rozvoj a přeshraniční spolupráci. Uvedené charakteristiky se v profilu vzájemně doplňují. Absolventi prokazují odpovídající znalosti v oblastech historie a vlastností Země, a to zejména procesů, které v ní a v krajinné sféře probíhají, se zaměřením na porozumění úlohy studia jednotlivých složek krajinné sféry pro společnost (obec, region, svět) především na česko-německém a česko-polském příhraničí. Absolventi ovládají techniky sběru dat zahrnující metody bez použití i s použitím počítačových technologií i nové techniky sběru geografických dat v terénu s podporou GIS a tvorby map s podporou GIS jako integrální součástí většiny řešených úkolů.

Absolvent v praxi nalezne uplatnění v institucích zabývajících se územním plánováním, regionálním rozvojem a aplikací geografických informačních systémů. Především jde o sféru státní správy a hospodářské a územní praxe (úřady, hospodářské komory), sekundární sféru (podniky, management) a sféru terciární (služby a cestovní ruch).

 

Navazující magisterský studijní program, který je možné studovat v prezenční formě. Standardní doba studia činí dva roky. Cílem studia ve studijním programu Aplikovaná geografie a regionální rozvoj je zprostředkovat studentům takové kompetence, které jim po absolvování umožní geograficky studovat a na základě dat interpretovat jevy a procesy s vlivem na regionální rozvoj. Zvláštní zřetel bude v rozsahu budovaných geografických kompetencí věnován problémům příhraničí, a to na konkrétním modelovém příkladu trojzemí Česko-Polsko-Sasko, v němž Technická univerzita v Liberci aktivně působí. Získané kompetence a praktické zkušenosti však budou absolventi schopni uplatnit i v dalších problémových regionech. Žádoucích kompetencí bude dosaženo prostřednictvím teoretické odborné základny poskytnuté v profilujícím základu studijního plánu, která bude rozvíjena projektovými metodami. Tím bude zajištěn soulad teoretické přípravy s praktickými úlohami a tématy veřejné správy i komerční sféry, stejně jako dalších nevládních organizací na regionální, národní i nadnárodní (tedy přeshraniční) úrovni. Pro eliminaci rizika nedostatečného souladu profilu absolventa s potřebami praxe (o kterém předpokládáme, že se může časem vyskytnout) zapojíme do organizace programu odborníky z praxe. Program je zaměřen na výuku moderních metod geografického výzkumu použitelných jako součást komplexních multioborových řešení problémů veřejné správy, zejména pak obcí a regionů, ale také nevládního a soukromého sektoru. Studijní program se opírá zejména o znalosti z oborů sociální a ekonomické geografie, regionálního rozvoje a regionální geografie. Za významný prostředek považujeme aplikované metody geoinformatiky a kartografie. Za důležité prvky organizace výuky pro zajištění uvedeného cíle studia považujeme: 1. projektové metody výuky v části studijního programu; 2. souvislou praxi u potenciálních zaměstnavatelů doplněnou o další formy kontaktů s regionálními aktéry-experty.

Absolvent studijního programu je vybaven znalostmi a dovednostmi, které mu umožní interpretovat socioekonomické procesy, které se odehrávají v geografickém prostoru. Aplikacemi geografických znalostí, doplněnými o vědomosti z oblasti regionální ekonomie a dalších sociálních věd, je pak schopen navrhovat kroky, které vedou k udržitelnému rozvoji regionu se zvláštním zohledněním kompetencí řešících problémy územního rozvoje regionů. Absolvent studijního programu rovněž ovládá techniky a metody, které mu umožní shromažďovat, analyzovat a interpretovat prostorová data, zejména práci s geoinformačními technologiemi a statistickými programy.

Absolvent získá v průběhu VŠ studia takové dovednosti, znalosti a kompetence, které mu umožní uplatnění na trhu práce v profesích, které jsou obvykle spjaty s VŠ vzděláním magisterského stupně. Složení znalostí je především vhodné pro práci ve státní správě a samosprávě (při správě krajiny, geodat či regionálním rozvoji v rámci místních a regionálních samospráv a jimi zřizovaných organizacích, ústředních orgánech státní správy i jejich dekoncentrátech a také ve správách oblastí s vyšším stupněm ochrany přírody), v institucích zabývajících se správou a péčí o krajinnou sféru a také v nevládních organizacích.

Bakalářský studijní program, který je možné studovat v prezenční i kombinované formě v kombinaci geografie s dalším předmětem. Standardní doba studia jsou tři roky. Cílem studia je vybavit studenta takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní uplatnit se v soukromé i státní sféře zaměřené především na vzdělávání, další vzdělávání nebo vzdělávací a pedagogickou práci v rámci volného času, případně pokračovat v navazujících studijních programech Učitelství pro 2. stupeň ZŠ či Učitelství pro SŠ, a takto prohloubit a profesně dokončit učitelskou kvalifikaci. Student si postupně osvojuje jazykové dovednosti na takové úrovni, aby byl v německém jazyce schopen plynule komunikovat, a to jak v ústní, tak psané formě, zároveň má být schopen tyto znalosti pojímat v širších souvislostech a efektivně je předávat; semináře jsou proto zaměřeny nejen prakticky, ale také teoreticky: Student prohlubuje své znalosti v rovině lingvistické, společensko-kulturní a lingvodidaktické. Jako absolvent dosahuje v receptivních řečových dovednostech komunikativní jazykové kompetence na rozvinuté úrovni C1 a v produktivních řečových dovednostech prahové úrovně C1 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Navazující magisterský studijní program, který je možné studovat v prezenční i kombinované formě s dalším předmětem. Standardní doba studia činí dva roky. Cílem studijního programu se specializacemi je připravit kvalifikované, vysokoškolsky vzdělané odborníky pro vykonávání učitelského povolání na 2. stupni ZŠ a v nižších ročnících víceletých gymnázií. Studium je realizováno vždy v kombinaci dvou vědních oborů, přičemž jeho náplň vychází z rámcových požadavků MŠMT na zastoupení příslušných složek odborné přípravy: učitelské propedeutiky, prvního oboru, druhého oboru, oborové didaktiky, praxe a přípravy závěrečné práce. V rámci učitelské propedeutiky je vedle osvojení všeobecně vzdělávacích vědomostí koncipována odborná učitelská příprava tak, aby vedla k získání odborných pedagogických a psychologických znalostí, hlubšího vhledu do problematiky vzdělávání a vyučování, rozvoji pedagogických dovedností, nácviku vyučovacích strategií, rozvoji koncipování a programování vzdělávacích situací. Studium je založeno na obsahové integraci s praktickými aktivitami a reflektivním pojetím praxí. Student absolvuje průběžnou a souvislou pedagogickou odbornou praxi na fakultních ZŠ. Průběžná praxe v kombinaci s obsahy oborových didaktik akcentuje reflektivní pojetí. Souvislá praxe má syntetizující povahu a funkci primární adaptace na práci ve školském terénu. Aplikační složka studijního programu jak v rámci oborů a oborových didaktik, tak i v pedagogicko-psychologické přípravě se realizuje v rámci povinných předmětů i v bloku povinně volitelných předmětů. V rámci oboru zeměpis jde o prohloubení teoretického poznání skrze odborné předměty zahrnující fyzickou, humánní, regionální geografii a také kartografii a geoinformatiku. Klíčové je zařazení geografických předmětů se zaměřením na geografické vzdělávání (oborovou didaktiku). Důraz je kladený na geografické znalosti, dovednosti, a na hodnoty a postoje v zeměpisném vzdělávání.

Absolvent NMgr. studijního programu Učitelství pro 2. stupeň ZŠ se specializacemi získá učitelské vzdělání ve vybrané specializaci (tj. kombinaci dvou oborů) a vzdělání v oblasti pedagogicko-psychologické přípravy v rozsahu nezbytném pro výkon učitelského povolání. Absolvent NMgr. studia učitelství se orientuje v tématech vzdělávání a výuky, dokáže pracovat s žákem staršího školního věku, chápe a reflektuje jeho věkové, genderové i individuální zvláštnosti a je vybaven dovednostmi pro výběr a transformaci učiva a umí projektovat, realizovat a hodnotit proces výuky. Absolvent je kvalifikován pro výuku na 2. stupni ZŠ a na nižším stupni gymnázia. Po nástupu do praxe má vytvořeny kvalitní základy pro profesní přípravu v rámci dalšího vzdělávání učitelů a kariérního systému, příp. pro vstup do doktorského studia.

Absolvent získá odborné didaktické vzdělání nezbytné pro profesi učitele zeměpisu (geografie) na 2. stupni ZŠ. Důraz je v rámci NMgr. studia kladen na vyšší zastoupení oborově didaktických předmětů. V zeměpisu (geografii) jde především o oborovou didaktiku zeměpisu (geografické vzdělávání), které se realizuje ve specializovaných předmětech: Vedení geografické výuky, Geografické kurikulum, Geografická cvičení a projekty. Absolvent oboru zeměpis (geografie) je připraven v celé jeho šíři (geoinformatika, kartografie, fyzická, humánní a regionální geografie, aplikace zeměpisu (geografie) v geografickém vzdělávání). Dovede připravit, realizovat a hodnotit geografické vzdělávání v plné věkové šíři žáků na 2. stupni, s využitím psychologických a pedagogických znalostí a geografických konceptů a postupů. Absolvent oboru zeměpis (geografie) učí žáky ve třech kvalitativních úrovních (minimální, optimální, excelentní). Základem výuky není jenom pamětní, encyklopedická výuka, ale především geografické myšlením, které je založené na kritickém a tvůrčím myšlení, nahlížení na geografické problémy z více úhlů pohledu a respektování názorů druhých. Důležitou součástí znalostí a dovedností absolventa je i chování v krizových situacích.

Absolvent programu by měl být primárně učitelem zeměpisu na 2. stupni ZŠ. Mimoto jeho uplatnění může být v dalších zaměstnáních, souvisejících se vzděláváním, případně na řadě odborných geografických pozic ve veřejném i soukromém sektoru.